Jihomoravský kraj

Kraj podporuje cyklistickou dopravu na základě Koncepce rozvoje cyklistiky v Jihomoravském kraji na období 2016–2023:

https://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=262489&TypeID=2

Koncepce rozvoje cyklistiky pro období 2016-2023 v JMK bude implementována širokým spektrem subjektů činných v problematice cyklistiky v JMK. V pracovní skupině pro problematiku cyklistiky v JMK jsou zástupci měst, obcí, svazky a neziskové organizace. Na krajském úřadě JMK má implementaci na starosti odbor regionálního rozvoje. 

Kontakt:
Ing. Jaroslav Keprt, odbor regionálního rozvoje, oddělení strategického rozvoje, projektový manažer
Krajský úřad Jihomoravského kraje, Žerotínovo nám. 3, 601 82 Brno
telefon: 54165 1325, e-mail: keprt.jaroslav@jmk.cz



Připravované projekty

Příklady projektů


Cyklostezka Svitava – Bílovice n. Svit., Lávka u mlýna – Anenské údolí a MK Anenské údolí – silnice č. 374

Stav realizace úseku trasy
Projekt ve stádiu DÚR (DUSP)

Částka v korunách
22.000.000,- vč. DPH

Předpokládaný plán realizace
2023-2024

Předpokládaný zdroj financí
SFDI, IROP, krajský příspěvek

Stávající stav povrchu z hlediska dopravní obslužnosti
Trasa dnes fyzicky neexistuje

Dopravní režim pro cyklistu v daném úseku
Společná stezka pro chodce a cyklisty

Odkaz na mapy:
Je třeba doplnit.


Popis

Celková délka trasy od lávky u mlýna po napojení na silnici směr Adamov je 2657 m.  Délka stavby, kterou řeší JMK (od lávky po napojení na stavbu SŽ) je 907 m. Zbývající úsek po silnici č. 374 řeší Správa železnic v rámci své stavby jako místní motoristickou komunikaci na kterou bude přeložen stávající cykloturistický koridor (KČT č. 5, GW Kraków-Morava-Vien, EuroVelo 9) vyznačený po silnici č. 374 Bílovice n. Svit. – Adamov

Úsek 0,000-0,5056, SO 101 Smíšená stezka pro cyklisty a chodce.

Úsek 0,05056-0,9075, SO 102 Obslužná komunikace, tedy motoristická (obdobně jako celý navazující úsek realizovaný SŽ).

Pod značkami cyklostezky bude jen SO 101

Územím Bílovic nad Svitavou trasa vede ve směru od Brna po stezce pro cyklisty až ke křižovatce Fügnerovo nábřeží x ul. Palackého u Sokolovny směrově vyznačený dálkový cyklistický koridor tras EuroVelo č. 9, Greenway Kraków-Morava-Wien a trasy KČT č. 5. Zde trasy přechází na silnici č. II/374, po které vedou zastavěnou částí obce po ul. Fügnerovo nábřeží v souběhu s tokem Svitavy ve směru na Adamov. Hlavním účelem řešení je zvýšení bezpečnosti převedením cyklistické dopravy a chodců ze silnice č. II/374. Stavba je umístěna v k. ú. Bílovice nad Svitavou v celé délce na pravém břehu řeky Svitavy, podél paty tělesa železniční trati č. 260 – Brno – Česká Třebová. Na svém počátku stavba stezky navazuje na stávající lávku přes řeku Svitavu u mlýnu v úrovni začátku pravého sjezdu z lávky ve směru na Adamov. V úseku mezi lávkou a jezem nad mlýnem je stavba umístěna na pravobřežní terase mezi dvěma, výškově nesourodými, opěrnými zdmi.

Kamenná opěrná zeď, jejíž koruna je shodná s úrovní spodní betonové konstrukce navrhované stezky, tvoří opevnění pravého břehu koryta toku Svitavy a zároveň chrání vedení 1. březovského vodovodu, který je určen k zásobování Brna pitnou vodou. Kamenná opěrná zeď s korunou ve výšce cca 3 m nad úrovní stezky zajišťuje železniční koridor. Místy je průjezdný profil stezky zúžen ocelovými konzolami podpírajícími traťové vedení, ukotvenými kolmo do opěrné zdi drážního tělesa. V současné době je zde nezpevněná pěšina s převážně travnatým povrchem s hliněným středem. Kovové zábradlí podél břehu toku Svitavy je místy deformované nebo zcela chybí. Ve směru na Adamov pěšina navazuje u klenutého železničního mostu na nezpevněnou komunikaci podél trati. Od podjezdu pod tratí do Anenského údolí se jedná o přístupovou komunikaci k zástavbě za tratí napojenou na silnici č. 374 u silničního mostu č. 374-042 přes řeku Svitavu. Konec stavby je v km 0.9075 (žkm dráhy 165,9 v místě připravovaného nového technologického objektu, TS 25/0,4kV, u stávajícího drážního zděného objektu) navržen v místě napojení na připravovanou stavbu zpevněné obslužné komunikace k novému drážnímu objektu ve zbývajícím úseku stávající nezpevněné komunikace.

DOKUMENTACE OBJEKTU POZEMNÍ KOMUNIKACE – SO 101 (km 0.00 - 0.5056)

Pozemní komunikace D3/30, nemotoristická se společným provozem chodců a cyklistů

Na počátku stavební úpravy (km 0.000) stezka navazuje na stávající lávku přes řeku Svitavu u mlýnu v úrovni začátku pravého sjezdu z lávky ve směru na Adamov. Návrh řešení již zohledňuje umístění navazující stavby nově navržené lávky "Lávka pro pěší a cyklisty přes řeku Svitavu v Bílovicích nad Svitavou“ (Link projekt s.r.o., Brno, 12/2019).

V úseku mezi lávkou a jezem nad mlýnem je stavba umístěna na pravobřežní terase mezi dvěmi, výškově nesourodými, opěrnými zdmi. Kamenná opěrná zeď, jejíž koruna je shodná s úrovní spodní betonové konstrukce navrhované stezky, tvoří opevnění pravého břehu koryta toku Svitavy a zároveň chrání vedení 1. březovského vodovodu, který je určen k zásobování Brna pitnou vodou. Kamenná opěrná zeď s korunou ve výšce cca 3 m nad úrovní stezky zajišťuje železniční koridor. Místy je průjezdný profil stezky zúžen ocelovými konzolami podpírajícími traťové vedení, ukotvenými kolmo do opěrné zdi drážní zdi. V současné době povrch tvoří nezpevněná pěšina s převážně travnatým povrchem s hliněným středem. Kovové zábradlí podél břehu toku Svitavy je místy deformované nebo zcela chybí.

Stezka (SO 101) je navržena prostorovým uspořádáním průjezdného profilu tak, aby byly splněny minimální parametry pro společný provoz cyklistů a chodců. Zohledněna musela být místa zúžení průjezdného profilu pro cyklisty v místech ocelových konzol traťového vedení osazených kolmo do průjezdného profilu v opěrné zdi drážního tělesa. Celková šířka konstrukce vozovky je v celé délce proměnlivá v závislosti dodržení minimálních šířkových poměrů pro daný typ a kategorii komunikace. Zohledněny byly v závioslosti na místních poměrech minimální vzdálenosti od svislých překážek. Minimální šířka průjezdného profilu vozovky je navržena 3,3 m.

Pozemní komunikace D2-N-3, účelová komunikace pro motorová vozidla

Stavební objekt SO 102 řeší propojení stezky (SO 101) s účelovou komunikací podél železniční trati v délce 401,9 m.

Komunikace je navržena jako jednopruhová obousměrná v souladu s ČSN 73 61 09 s možností vyhnutí v místě mostních objektů železnice. Navržená šířka živičné vozovky je 3,0 m s oboustrannou krajnicí z hutněného kameniva (ŠD) v šířce 0,25 m. Celková šířka komunikace 3,5 m. Typové řešení vozovky dle TP 170 Navrhování vozovek pozemních komunikací je navržena konstrukce vozovky D2, TDZ V, D2-N-3, podloží PIII.




Cyklistický koridor „Blansko ČKD – Nový Hrad – Na mezinárodní trase Eurovelo9“ - DÚR

Popis

Jedná se o zcela novou liniovou stavbu, která bude postavena podél břehového porostu střídavě na pravém a levém břehu řeky Svitavy. Celková délka činí 4,235 km. Cyklostezka bude umístěna na pozemcích vodního toku a souběžné železniční trati Brno – Česká Třebová a silnice II/379. Při oddálení trasy od řeky bude cyklostezka vedena po zemědělských nebo lesních pozemcích. Trasa je situována v extravilánu, v úzkém hluboce zaříznutém údolí řeky Svitavy, které je významným dopravním koridorem sever – jih.

Údolí Svitavy v řešeném úseku s navrhovanou cyklostezkou slouží vedení trati Brno – Česká Třebová a silnice II/370 Lipůvka – Blansko. V nejužších místech údolí zbývá pro vedení cyklotrasy velmi málo místa a těleso cyklostezky je situováno do průtočného profilu řeky nad výpočtovou hladinu Q1. V řešeném úseku se nachází jediná pozemní stavba – Klamova huť.

Vzhledem k nedostatku místa v úzkém údolí Svitavy je niveleta cyklostezky navržena těsně nad úrovní hladiny Q1.

Stavba bude realizována převážně na pozemku vodního toku. Je tedy umístěna do záplavového území a bude před poškozením povodňovými vodami ochráněna zdivem z velkých balvanů.

Účelem stavby je zajistit pro cyklisty bezpečnou trasu v údolí Svitavy mimo silnici II/379. Řešená cyklotrasa je velmi potřebná jak z hlediska rekreačního pohybu cyklistů, tak pro dojíždění do práce apod.

Předpokládá se vysoká intenzita cyklistů, o víkendech přes 100 cyklistů za hodinu. Výhodou řešené trasy je příznivá niveleta bez delších stoupání.


Jedná se cyklostezku se smíšeným pohybem cyklistů a chodců s asfaltovým povrchem o šířce 3 m doplněnou o nezpevněnou krajnici o šířce 0,50 m. Délka cyklostezky je 4,235 km, z toho zpevnění je navrženo na délce 4,00 km a poslední část o délce 0,235 km je využita stávající zpevněná plocha. Směrové řešení je z velké části dáno vedením cyklostezky po pozemcích stávajících stezek. Výškově je stavba vedena co nevíce po terénu, aby byly minimalizovány zemní práce a zábory pozemků. Výškově je stavba vedena i s ohledem na výšku hladiny Q1 a Q5 především v úsecích, kde je cyklostezka vedena podél řeky.

Stavba je celkově členěna na čtyři etapy, které se mohou realizovat nezávisle na ostatních úsecích s napojením na stávající vedení cyklotrasy po komunikaci II/379.

Cyklostezka z terénních důvodů několikrát přechází přes tok řeky Svitavy a to umožní tři lávky o šířce 3 m. Lávka č. 1 a lávka č. 2 budou konstruovány jako vetknutý oblouk na mikropilotách, dále se uvažuje cyklomost ve staničení km 2,925 14 až 3,119 95 a lávka č. 4 bude navazovat na stávající silniční opěrné zdi a bude řešena ve vyšších stupních dokumentace. Tvar lávek bude blíže specifikován po domluvě s architektem. Součástí je i posunutí stávajícího brodu v říčním staničení cca km 30,897 na staničení km 30,885 a jeho následné napojení na cyklostezku.

Vzhledem k náročnému terénu jsou na několika úsecích navrženy opěrné a závěrné zdi, které tak umožňují zachování komfortní šířky cyklostezky 3 m. Opěrné a závěrné zdi jsou navrženy především v nejužším místě trasy mezi dráhou a řekou, kde jsou navrženy i mikro-piloty pro bezpečnost drážního tělesa.

V rámci vedení cyklotrasy bude zajištěna i přeložka drážního kabelu v úseku stávajícího hradla. 

Odvodnění vozovky bude zajištěno především pomocí příčného a podélného sklonu. Voda bude odvedena pomocí trativodů, v některých úsecích svedena do příkopů nebo do řeky především příčným sklonem a úpravou terénu.

Cyklostezka je navržena tak, aby byla co nejdále od frekventované silnice. Vedení trasy po břehové hraně respektuje zachování vzrostlých stromů pobřežního porostu v maximální míře. V nejužších místech, kde nejde cyklostezku odsunout dále od řeky, bude nutné břehový porost vykácet.

 


CYKLISTICKÁ STEZKA REBEŠOVICE-BOBRAVA

Stav realizace úseku trasy
Projekt ve stádiu DÚR (DUSP)

Částka v korunách
39.000.000,- vč. DPH

Předpokládaný plán realizace
2023-2024

Předpokládaný zdroj financí
SFDI, IROP, krajský příspěvek

Stávající stav povrchu z hlediska dopravní obslužnosti
Trasa dnes fyzicky neexistuje

Dopravní režim pro cyklistu v daném úseku
Společná stezka pro chodce a cyklisty

Odkaz na mapy:
Je třeba doplnit.


Popis

Stavba bude probíhat na více stavebních pozemcích, všechny parcely budou v majetku obce, na jejímž katastru bude stavba probíhat nebo k nim bude mít obec odpovídající právní vztah. Dotčené stavební pozemky se nachází v nezastavěném území a v katastru nemovitosti jsou definovány jako ostatní plocha, lesní pozemek, vodní plocha, orná půda a v jednom případě zahrada. Trasování cyklistické stezky vychází ve velké míře ze schválených územních plánů dotčených obcí.

Navrhované cyklistické stezky jsou trasovány v návaznosti na existující dopravní infrastrukturu. Začátek 1. úseku v obci Želešice navazuje na stávající veřejně přístupnou účelovou komunikaci v ul. Družstevní. Následně je pozemní komunikace trasována po stávající nezpevněné lesní cestě, která vede k obslužné komunikaci v ul. K Lesu v k. ú. Modřice. 1. úsek je pak ukončen v místě stávající křižovatky ulic K Lesu a Evropská. Cyklistická trasa je pak vedena po stávající komunikaci a lávce pro pěší přes řeku Bobravu. Za lávkou začíná 2. úsek stezky, kde je komunikace trasována po stávající nezpevněné cestě po hrázi řeky Bobravy, využívá stávající podchod pod dálnicí D52, na který navazuje nezpevněná cesta ve svahu podél dálnice D 52. Cesta ve svahu zemního tělesa dálnice je pak odkloněna k podjezdu pod železničním mostem a po jeho překonání pokračuje skrze zemědělské plochy po obecních parcelách, které jsou mimo stávající vyjetou polní cestu. Cyklistická stezka zajišťuje propojení obcí Modřice a Rebešovice navrhovanou lávkou přes řeku Svratku, po jejímž překonání je dále komunikace trasována podél paty svahu hráze řeky Svratky, kde je v současnosti náletová zeleň.


Cyklistická stezka bude místní komunikací se smíšeným provozem v katastrálním území Želešice, Modřice, Chrlice, Rebešovice.

Účel stavby je zejména zvýšení bezpečnosti pro cyklisty v rámci cest místního i nadregionálního významu.

Stavba se v úseku na k.ú. Modřice navrhuje jako dočasná. Jedná se o úsek ve staničení km 2,097 98-2,400 98, kde je místní komunikace trasována v prostoru mezi silnicí 52 a žel. tratí. Trvalý zábor stezky zde zasahuje do plochy vymezené pro územní rezervu vysokorychlostní trati RDZ05 VRT Brno- Břeclav – hranice ČR/Rakousko (Wien). V současné době probíhá zpracování Studie proveditelnosti VRT Praha - Brno - Břeclav, která následně zpřesní trasu v území a bude podkladem pro územně plánovací dokumentace.

Komunikace je navržena v šířce 3,00 m, což znamená že kapacita komunikace je min. 150 cykl./h a 180 ch/h. V prostoru lávek je šířka komunikace menší než 3,0 m a dle normy je tedy kapacita max. do 150 cykl./h a 180 ch/h

Celková délka navržených místních komunikací je 3945,66 m. Komunikace určené pro smíšený provoz pěších a cyklistů jsou navrženy jako jednopruhová obousměrná s živičným anebo nestmeleným krytem s jednostranným příčným sklonem 2 % v šířce 1,5 m a 3,00 m s nezpevněnými krajnicemi 2 x 0,25 m a 2 x 0,50 m