Společné řešení problémů

Bariéry pro vytvoření souvislé dopravní sítě pro cyklisty

Cyklostezky jsou pozemními komunikacemi IV. třídy na úrovni  tzv. místních komunikací, tzn., jedná se o dopravní infrastrukturu vlastněnou samosprávou na úrovni obcí. Přestože je cyklistická doprava provozována zejména na krátké až střední vzdálenosti, je nutné, aby vznikaly cyklostezky procházející více obcemi. Cílem je zajistit pro cyklistickou dopravu plošnou obsluhu území, tzn. postupně zajistit napojení všech obcí na cyklistickou síť. Tento cíl se dá naplnit jen prostřednictvím spolupráce více organizací.

Pokud se má vybudovat ucelená dopravní síť pro cyklisty, je nutné odstranit řadu problémů, které brání vytvoření této sítě. Základní výčet je uveden níže:


Problém 1 – Z evropských fondů nelze budovat všechny cyklostezky.
  • Pro IROP SC 6.1 plošně bude existovat toto kritérium: "Projekt je realizován v městské oblasti nebo zajišťuje obsluhu a dostupnost do jejího zázemí udržitelnými druhy dopravy. “ Neboli pokud nebude splněna podmínka, že je projekt realizován multimodálně v městské oblasti, pak nebude projekt z IROP SC 6.1 podpořen vůbec. V cyklodopravě to konkrétně znamená:..infrastruktura pro cyklistickou dopravu bude realizována:
    • v městské oblasti,
    • nebo bude přímo napojena na odpovídající komunikaci pro cyklisty obsluhující také městskou oblast,
    • nebo bude zajišťovat přestup na linku veřejné dopravy obsluhující také městskou oblast.

Poznámka: městskými oblastmi se v souladu se SRR21+ rozumí metropolitní oblasti, aglomerace a regionální centra. Kraje mají možnost si ještě definovat svá regionální centra nižšího řádu.

  • Kritérium o dálkových a regionálních cyklotrasách je spíše pro informaci, která nemá žádný vliv na preferenci získání dotace z evropských fondů. Proto se opravdu může stát, že některý úsek na páteřní dopravní sítě pro cyklisty nebude moci být financován. Takové úseky je tak možno financovat jen ze státního rozpočtu, tedy ze SFDI a Národního pláno obnovy. Proto se také doporučuje, aby právě pro takové úseky byly převedeny finance z SFDI na kraje.
  • Celá problematika je popsána zde: https://www.stavbycyklo.cz/principy-financovani

 

Problém 2 – Oprava účelových komunikací

  • Česká krajina je specifická i tím, že je protkána řadou polních a lesních cest, po kterých jsou často vyznačené cyklotrasy. Problém nastává v tom momentě, když se mají opravit problematické úseky, které se považují za účelové komunikace a jsou často označené dopravním značením B11 - Zákaz vjezdu všech motorových vozidel, nebo B1 s výjimkou dopravní obsluhy. Právě na tyto úseky prakticky nelze získat státní, či evropské dotace. Ty jsou určeny výhradně na cyklostezky. Proto se navrhuje, aby byly upraveny podmínky, či i zákon o Státním fondu dopravní infrastruktury, aby bylo možné tyto úseky dotovat. Jednalo by se ovšem jen o vybrané úseky, které by ležely na páteřních cyklotrasách a byly by zakreslené na mapovém portále www.stavbycyklo.cz. Tento model již funguje v rámci dotačního titulu Olomouckého kraje.
  • Problém je také možné řešit prostřednictvím pozemkových úprav: https://www.stavbycyklo.cz/statni-pozemkovy-urad

 

Problém 3 – součinnost při výstavbě, či rekonstrukcích velkých dopravních staveb s navazující cyklistickou infrastrukturou

  • Při výstavbě, či rekonstrukcích velkých dopravních staveb je nutné zajistit součinnost při zpracování projektové dokumentaci s vazbou na cyklistickou infrastrukturu a následnou na financování cyklistické infrastruktury. Řada příkladů z krajů naznačuje, že se jedná o velmi dobré systémové řešení. Problém je v tom, že se na to často zapomíná. Stavebníci těchto staveb by měli mít ze zákona povinnost zohlednit jejich dopad na bezmotorovou dopravu, stát by neměl financovat dopravní stavby, které vytvářejí v území bariéry pro pohyb chodců a cyklistů a měl by přednostně financovat dopravní stavby, které v území bariéry pro pohyb chodců a cyklistů odstraňují.
  • Popis problémů je popsán na těchto odkazech: https://www.stavbycyklo.cz/spravci-komunikacihttps://www.stavbycyklo.cz/sprava-zeleznic



Problém 4  – Vysokorychlostní železnice – (hovorově VRTka)

  • Výstavbou VRTek se bude jedná o velký zásah do krajiny. Je proto i této velké stavby řešit multifunkčně, jako stavby, které pomáhají a rozvíjejí přilehlé městské a venkovní oblasti. Proto je potřeba, aby součástí projektové dokumentace VRTek byly i  páteřní cyklistické stezky. V budoucnosti by tak v souběhu s VRTkami by vedla i hlavní páteřní síť cyklistických tras. Více: https://www.stavbycyklo.cz/vrt

 

Problém 5 – Cyklotrasa vede po pozemcích Povodí

  • Pokud se vybuduje cyklostezka na pozemcích Povodí, má obec za povinnost platit za tuto cyklostezku Povodí nájemné, což bývá často vysoká položka. Nejvíce negativních zkušeností mají s touto povinností obce Jihomoravského kraje. V Olomouckém kraji se zase řeší údržba úseku na páteřní cyklotrase č.5 u Plumlovské přehrady. Obec Plumlov pravidelně opravuje tento úsek, ale vozidla Povodí vždy cestu zničí. Navrhuje se, aby oprava takových úseků spadala přímo do gesce povodí.
  • Více: https://www.stavbycyklo.cz/povodi
  • Příklad z Jihomoravského kraje: Musíme uzavřít nájemní smlouvu, nájem se platí od předání staveniště až do vnesení služebnosti do Katastru nemovitostí, jenže nájem se značně prodlužuje, nájemní smlouvu i služebnost musí schválit nad 100 000 Kč Ministerstvo zemědělství, administrativní proces schválení smluv trvá měsíce (na straně povodí i kraje), nájemné se po celou dobu platí, když se začne nový kalendářní rok, musí se zaplatit celkový roční nájem ( v našem případě 1 410 750 Kč) i když vložení služebnosti bude třeba v druhém   měsíci, pak zbytek částky za služebnost vrátí, služebnost je pětinásobek nájmu včetně DPH.  Náš příklad, zahájení stavby červen 2020, dokončení stavby červen 2021, nájem nám stále běží.
    • Nájem byl:

-    2020 = 824 865 Kč (vyměřena poměrná část od protokolárního předání staveniště z částky dané smlouvou, tj. z 1 410 750 Kč)
-    2021 = 1 455 894 Kč (částka za celý rok 2021 + inflace)
-    2022 = 1 410 750 + inflace (částka bude hrazena na základě přijaté faktury od Povodí Moravy najednou na celý rok 2022, poté by mělo dojít k vratce poměrné části - od podání žádosti na vklad služebnosti do KN)

  • Služebnost: 5 469 177,86 Kč vč. DPH (bude hrazena v 1.Q. 2022)
  • A musíme dodržet všechny jejich požadavky, únosnost, při poškození povodím jde oprava na naše náklady (je možné doložit přílohu)  


Problém 6 – Cyklotrasa vede po lesních cestách

  • Podobně jako s Povodími, bývá často problém s Lesy ČR, případně se soukromými vlastníky lesů. Navíc je vše velice nejednotné. Někde se platí nájem, někde to jde v rámci výpůjčky, někde zase jako věcné břemeno. Všechny organizace argumentují tím, že se musí chovat jako správný hospodář, ale vzhledem k tomu, že cyklotrasy a cyklostezky prostě vedou lesy a po březích toků, bylo by dobré nastavit jednotné prostředí. Ideálně tedy takové, kde by zřizovatel cyklotrasy nemusel platit nájemné "na věky věků". Příklad problému zaslal Karlovarský kraj.

 

Problém 7 – Cyklostezka jako veřejně prospěšná stavba

  • Často se stává, že nelze vybudovat cyklostezku kvůli nedořešeným majetkoprávním problémům. Pokud by ale cyklostezka byla zanesena v územním plánu obce, pak ji lze považovat za veřejně prospěšnou stavbu. Tento postup je zvláště vhodný, pokud se jedná o nedohledatelné pozemky. Více viz: https://www.stavbycyklo.cz/vyvlastneni-stezek
  • V nástrojích územního plánování je třeba zajistit, aby síť dálkových páteřních cyklotras pokrývající celé území ČR byla definována v Politice územního rozvoje, z níž by ji kraje převzaly do Zásad územního rozvoje (ZUR) jako nadmístní koridory a definovaly jejich vedení na svém území v podrobnosti ZUR. Obce by pak tyto trasy musely uvést do svých územních plánů jako VPS, stejně jako silnice a železnice.

 

Problém 8 – Povinný odstup 1,5 m

  • Povinný odstup 1,5 m auta od cyklisty je sice uzákoněn, nicméně najednou se díky tomu objevil nový problém. Správci lesů nechtějí pouštět cyklisty na své lesní cesty, neboť lesní technika není schopna objet cyklisty v požadovaným odstupu 1,5 m. Stejný problém mají ovšem i obce na svých účelových a místních komunikací šířky 3,0 m. Jedná se sice absurdní výklad tohoto zákona, ale je třeba se tím zabývat a omezit platnost příslušného ustanovení zákona na komunikace I., II., a III. třídy a místní komunikace IV. třídy a veřejné účelové komunikace vyjmout z platnosti daného ustanovení.

 

Problém 9 – komunikace s Klubem českých turistů

  • Na posledním březnovém jednání v Královéhradeckém kraji Klub českých turistů nesouhlasil s návrhem vyznačení dvou nových dálkových cyklotras č. 8 a č. 9. Problém je v nepochopení nově definovaných cyklotras č.8 a 9. Kraje se na tyto cyklotrasy dívají jako např. na budoucí VRTky. Značení bude až sekundární, nejprve musí být vytvořena bezpečná cyklistická infrastruktura. Naopak právě definování nových dálkových cyklotras dává možnost jednat s MD a SFDI o vytipování problematických úseků, na kterých by se mohly opravit účelové komunikace (viz problém 2).
  • V této chvíli jsou veškeré návrhy brány pouze za atraktivní koridory napříč republikou, na kterých budou vybudovány cyklostezky, po kterých se teprve nové cyklotrasy I. a II. tř. vyznačí a napojí se na ně cyklotrasy regionální a místní. Rozhodnutí o vyznačení pak bude zcela v kompetenci krajů.
  • Veškerá data budou spravována na webu stavbycyklo.cz

 

Problém 10 – Zákon o ochraně veřejného zdraví a cyklostezky

  • Zákon o ochraně veřejného zdraví mimo jiné nařizuje, že zemědělci nesmí 20 m od cyklostezky používat chemické postřiky, hnojiva. Tento problém oznámil Jihomoravský kraj. Zemědělec z toho důvodu nechce prodat svůj pozemek pro výstavbu cyklostezky,