Rizika - popis stávajících systémových problémů

Bariéry pro vytvoření souvislé dopravní sítě pro cyklisty

Popis problému

• Obecně platí, že za výstavbu cyklistické komunikace jsou zodpovědné obce, a je jedno, zda se jedná o velká města, nebo obec se 111 obyvateli. V případě větších měst to obvykle žádný problém nepředstavuje, skutečně malé obce však problematika cyklistické dopravy velmi často nezajímá, protože buď mají jiné priority, nebo nedostatečný rozpočet. Kdo tedy vybuduje problematické úseky? Pro pochopení problému může pomoci srovnání s Nizozemskem, které má podobnou rozlohu jako Česko, ale jen něco přes 350 obcí, zatímco v Česku jich leží přes 6200. Problém lze řešit tak, že tyto malé obce získají podporu příslušného kraje.

Možnosti řešení:

• Kraj může řešit, či podporovat tzv. bílá místa a pomoci nejmenší obcím
• Sdružení obcí a podat jeden společný projekt.
• Liniový zákon, který pomůže  s výstavbou páteřních tras.

2 – Nastavená pravidla často omezují využívání skutečných potřeb obcí a krajů.

Popis problému:

• Pokud chce Česko vybudovat bezpečnou dopravní síť pro cyklisty, pak je z praxe jednoznačně nejvýhodnější využití starých formanských cest, lesních a polních cest, které jsou ve vlastnictví obcí. Slabou stránkou tohoto postupu je ovšem nemožnost využití stávajících dotačních programů, které podporují jen výstavbu cyklostezek. Po cyklostezkách ale nemůže jezdit zemědělská a lesní technika, která zpravidla využívá právě lesní a polní cesty. Při optimalizaci a opravách takovýchto úseků lze využít pouze dotační programy jednotlivých krajů či vlastní finanční prostředky obcí. Problém lze řešit úpravou národních dotačních programů. U Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) mohou být problémem i další neuznatelné náklady.
  
• Česká krajina je specifická i tím, že je protkána řadou polních a lesních cest, po kterých jsou často vyznačené cyklotrasy. Problém nastává v tom momentě, když se mají opravit problematické úseky, které se považují za účelové komunikace a jsou často označené dopravním značením B11 - Zákaz vjezdu všech motorových vozidel, nebo B1 s výjimkou dopravní obsluhy. Právě na tyto úseky prakticky nelze získat státní, či evropské dotace. Ty jsou určeny výhradně na cyklostezky. Je třeba proto hledat možnosti, jak získat dotace i pro tyto úseky. Příkladem jsou tři úseky na cyklostezce Ohře v Ústeckém kraji: https://www.stavbycyklo.cz/ustecky-kraj.

Možnosti řešení u SFDI:

• Upravit pravidla na čerpání dotací na cyklostezky
• Možnost podávat projekty do záložky „Bezpečnost“

Možnosti řešení u  evropských fondů:

• Je připravena sada doporučení na změnu Specifických pravidel pro žadatele a příjemce, která se mohou předložit jako podnět k projednání na úrovni Pracovního týmu v případě, že po ukončení příjmu žádostí o podporu do výzev č. 35/36 zbyde v aktivitě "Cyklodoprava" alokace k vyhlášení nové výzvy/výzev. Sada doporučení je uvedena na tomto odkaze.
  

Další možnost řešení:

• Vyčlenit speciální dotaci krajům, ale tato možnost  prozatím byla zamítnuta.

• Pro žadatele a příjemce, kteří podávají žádost do IROP, Cíl 6.1. do výzev č.35/36, byla zpracována sada otázek a odpovědí, které jim mají pomocí lépe připravit žádost. Dokument je možné si stáhnout zde.
  

3 - Existuje nesoulad mezi dopravními řešeními a odsouhlasenými strategickými dokumenty samosprávy.

• Pokud chce Česko vybudovat bezpečnou dopravní síť pro cyklisty, pak je nutné se zaměřit na konflitkní místa na této sítí. ta jsou velmi dobře popsána na tomto odkaze. Problém ale nastává, že se na jejich odstranění nedaří získat potřebná povolení, a to často z míst, kde by se to nejméně čekalo, tedy ze strany DI Policie ČR, či odboru dopravy.
  

Možnosti řešení u SFDI:

• Požadovat, aby dopravní řešení odpovídala odsouhlaseným strategickým dokumentům. Za tím účelem požadovat po projektantech naplnění norem už od úvodních odstavců, politikům připomínat cíle strategických dokumentů a ptát se, proč je nedodržují, nepožadují v zadání konkrétních projektů, policisty a úředníky vzdělávat a upozorňovat na překračování mantinelů (vyjádření vs. zamítnutí) a politicky převzít zodpovědnost a zastat se úředníků, kteří odargumentují nerelevantnost připomínek policie.
• Apelovat na Policii ČR, případně na Ministerstvo vnitra, aby respektovala odsouhlasené strategické dokumenty města.
  

• Při výstavbě liniových dopravních a železničních staveb dochází k vytvoření zásadní bariéry v prostupnosti prostředí. Tyto bariéry lze následně překonat pouze za cenu velkých a dodatečných nákladů. Například v Německu správce silnic na své náklady vybuduje podél silnice souběžnou cyklostezku. V Česku však podobné opatření neexistuje. A nakonec, pokud chce obec vybudovat cyklostezku podél vodního toku, musí platit státní organizaci “Povodí” nájem. Organizace veřejné správy si posílají finanční prostředky mezi sebou s odůvodněním, že jako řádný hospodář to musí udělat. Důsledkem ovšem je, že některé obce raději nebudují nic. V jiných státech Povodí přímo zohledňuje cyklisty, v Česku ne.
  
• Pokud se vybuduje cyklostezka na pozemcích Povodí, má obec za povinnost platit za tuto cyklostezku Povodí nájemné, což bývá často vysoká položka. Nejvíce negativních zkušeností mají s touto povinností obce Jihomoravského kraje. V Olomouckém kraji se zase řeší údržba úseku na páteřní cyklotrase č.5 u Plumlovské přehrady. Obec Plumlov pravidelně opravuje tento úsek, ale vozidla Povodí vždy cestu zničí. Navrhuje se, aby oprava takových úseků spadala přímo do gesce povodí.
• Více: https://www.stavbycyklo.cz/povodi
  
• Příklad z Jihomoravského kraje: „Musíme uzavřít nájemní smlouvu, nájem se platí od předání staveniště až do vnesení služebnosti do Katastru nemovitostí, jenže nájem se značně prodlužuje, nájemní smlouvu i služebnost musí schválit nad 100 000 Kč Ministerstvo zemědělství, administrativní proces schválení smluv trvá měsíce (na straně povodí i kraje), nájemné se po celou dobu platí, když se začne nový kalendářní rok, musí se zaplatit celkový roční nájem ( v našem případě 1 410 750 Kč) i když vložení služebnosti bude třeba v druhém   měsíci, pak zbytek částky za služebnost vrátí, služebnost je pětinásobek nájmu včetně DPH.  Náš příklad, zahájení stavby červen 2020, dokončení stavby červen 2021, nájem nám stále běží.
  • Nájem byl:

-    2020 = 824 865 Kč (vyměřena poměrná část od protokolárního předání staveniště z částky dané smlouvou, tj. z 1 410 750 Kč)
-    2021 = 1 455 894 Kč (částka za celý rok 2021 + inflace)
-    2022 = 1 410 750 + inflace (částka bude hrazena na základě přijaté faktury od Povodí Moravy najednou na celý rok 2022, poté by mělo dojít k vratce poměrné části - od podání žádosti na vklad služebnosti do KN)

• Služebnost: 5 469 177,86 Kč vč. DPH (bude hrazena v 1.Q. 2022)
• A musíme dodržet všechny jejich požadavky, únosnost, při poškození povodím jde oprava na naše náklady (je možné doložit přílohu)  
• Podobně jako s Povodími, bývá často problém s Lesy ČR, případně se soukromými vlastníky lesů. Navíc je vše velice nejednotné. Někde se platí nájem, někde to jde v rámci výpůjčky, někde zase jako věcné břemeno. Všechny organizace argumentují tím, že se musí chovat jako správný hospodář, ale vzhledem k tomu, že cyklotrasy a cyklostezky prostě vedou lesy a po březích toků, bylo by dobré nastavit jednotné prostředí. Ideálně tedy takové, kde by zřizovatel cyklotrasy nemusel platit nájemné "na věky věků". Příklad problému zaslal Karlovarský kraj.
  

Možnosti řešení - součinnost při výstavbě, či rekonstrukcích velkých dopravních staveb s navazující cyklistickou infrastrukturou

• Při výstavbě, či rekonstrukcích velkých dopravních staveb je nutné zajistit součinnost při zpracování projektové dokumentaci s vazbou na cyklistickou infrastrukturu a následnou na financování cyklistické infrastruktury. Řada příkladů z krajů naznačuje, že se jedná o velmi dobré systémové řešení. Problém je v tom, že se na to často zapomíná. Stavebníci těchto staveb by měli mít ze zákona povinnost zohlednit jejich dopad na bezmotorovou dopravu, stát by neměl financovat dopravní stavby, které vytvářejí v území bariéry pro pohyb chodců a cyklistů a měl by přednostně financovat dopravní stavby, které v území bariéry pro pohyb chodců a cyklistů odstraňují.
• Popis problémů je popsán na těchto odkazech: https://www.stavbycyklo.cz/spravci-komunikaci a https://www.stavbycyklo.cz/sprava-zeleznic
  

Možnosti řešení - vysokorychlostní železnice – (hovorově VRTka)

• Výstavbou VRTek se bude jedná o velký zásah do krajiny. Je proto i této velké stavby řešit multifunkčně, jako stavby, které pomáhají a rozvíjejí přilehlé městské a venkovní oblasti. Proto je potřeba, aby součástí projektové dokumentace VRTek byly i  páteřní cyklistické stezky. V budoucnosti by tak v souběhu s VRTkami by vedla i hlavní páteřní síť cyklistických tras. Více: https://www.stavbycyklo.cz/vrt
  

Možnosti řešení:

• Jen příklady dobré praxe. V principu není třeba nic měnit, ale jak se říká, vždy  je to jen o lidech. Co někde jde, jinde nikoliv.

5 – Upřednostňování aut na úkor dalších forem městské dopravy

Popis problému:

• Většina českých měst má již definovanou síť ulic a chodníků. Jakékoli stavební úpravy budov vč. výstavby nových objektů vyžadují předepsané budování parkovacích míst. Přitom v řadě evropských zemí se od budování povinných parkovacích míst ustupuje. Velkou část českých ulic dnes zabírají parkovací místa pro auta. Uvnitř městského omezeného prostoru je třeba zvážit, zda skutečně veškerý prostor má být pro jízdní pruhy a parkoviště. Je tedy na čase přehodnotit zákonné limity pro budování parkovacích míst. Takto uvolněný prostor lze využít mj. pro cyklotrasy uvnitř měst

Možnosti řešení:

• Jedním z navrhovaných opatření pro státní správu vládní Koncepce městské a aktivní mobility pro období 2021 - 2030 je vytvořit normy pro počet parkovacích míst pro kola a koloběžky. V této chvíli je vypracoán první návrh úprav nové vyhlášky o požadavcích na výstavbu.
  

6 – Další problémy

Cyklostezka jako veřejně prospěšná stavba

• Často se stává, že nelze vybudovat cyklostezku kvůli nedořešeným majetkoprávním problémům. Pokud by ale cyklostezka byla zanesena v územním plánu obce, pak ji lze považovat za veřejně prospěšnou stavbu. Tento postup je zvláště vhodný, pokud se jedná o nedohledatelné pozemky. Více viz: https://www.stavbycyklo.cz/vyvlastneni-stezek
  
• V nástrojích územního plánování je třeba zajistit, aby síť dálkových páteřních cyklotras pokrývající celé území ČR byla definována v Politice územního rozvoje, z níž by ji kraje převzaly do Zásad územního rozvoje (ZUR) jako nadmístní koridory a definovaly jejich vedení na svém území v podrobnosti ZUR. Obce by pak tyto trasy musely uvést do svých územních plánů jako VPS, stejně jako silnice a železnice.

Zákon o ochraně veřejného zdraví a cyklostezky

• Zákon o ochraně veřejného zdraví mimo jiné nařizuje, že zemědělci nesmí 20 m od cyklostezky používat chemické postřiky, hnojiva. Tento problém oznámil Jihomoravský kraj. Zemědělec z toho důvodu nechce prodat svůj pozemek pro výstavbu cyklostezky,

TP: Zásady pro cyklotrasy o orientační značení pro cyklisty

• Stále se čeká na schválení Technických podmínek Ministertsva dopravy - ZÁSADY PRO CYKLOTRASY A ORIENTAČNÍ ZNAČENÍ PRO CYKLISTY.