BEZMOTOROVÁ DOPRAVA VE STRATEGICKÝCH DOKUMENTECH na evropské a národní úrovni

A. Evropské strategické dokumenty

Komise Evropských společenství – Zelená kniha: Na cestě k nové kultuře městské mobility

Platnost: od roku 2007
Číslo rozhodnutí: (KOM 2007) 551 z 25. 9. 2007
Začlenění bezmotorové dopravy:

Kapitola 21- Evropská komise identifikuje pět výzev, před nimiž stojí evropská města a kterým je potřeba čelit integrovaným přístupem. První výzva se týká plynulosti dopravního provozu. Možným řešením tohoto problému je podpora environmentálně šetrných způsobů dopravy, jako je chůze, cyklistika a veřejná doprava.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Akční plán pro městskou mobilitu

Platnost: od roku 2009
Číslo usnesení: {SEK (2009) 1211}, {SEK (2009) 1212}
Začlenění bezmotorové dopravy:
Téma 1 - podpora integrovaných politik
Téma 6 - optimalizace městské mobility

Bílá kniha o dopravě[1] – Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje

Platnost: 2011 až 2050
Číslo usnesení: KOM(2011) 144, v Bruselu dne 28. 3. 2011
Začlenění bezmotorové dopravy v kapitolách:
1 Snížení emisí o 60% v kontextu rostoucí dopravy a podpory mobility
4. Čistá městská doprava a dojíždění, bod 30: Ve městech je přechod na čistší dopravu usnadňován nižšími požadavky na druhy vozidel a vyšší hustotou obyvatel.

Možnosti výběru jsou ve veřejné dopravě širší a zahrnují rovněž chůzi a jízdu na kole. Přetíženost, špatná kvalita ovzduší a vystavení hluku dopadají na města nejvíce. Městská doprava se podílí zhruba jednou čtvrtinou na emisích CO2 z dopravy a ve městech dochází k 69 % silničních dopravních nehod. Postupné vyřazování „konvenčně poháněných“ vozidel z městského prostředí nejvíce přispívá k významnému snížení závislosti na ropě, emisí skleníkových plynů a znečištění místního ovzduší a hluku. Tento postup bude třeba doplnit o vývoj vhodných palivových/dobíjecích infrastruktur pro nová vozidla.

5. Deset cílů pro konkurenceschopný dopravní systém účinně využívající zdrojů, mj.:
Snížit používání „konvenčně poháněných“ automobilů v městské dopravě do roku 2030 na polovinu; postupně je vyřadit z provozu ve městech do roku 2050; do roku 2030 dosáhnout ve velkých městech zavedení městské logistiky v podstatě bez obsahu CO2.
30 % silniční přepravy nákladu nad 300 km by mělo být do roku 2030 převedeno na jiné druhy dopravy, jako např. na železniční či lodní dopravu, a do roku 2050 by to mělo být více než 50 %. Napomoci by tomu měly i účinné a zelené koridory pro nákladní dopravu. Splnění tohoto cíle si rovněž vyžádá zavedení vhodné infrastruktury.
Snížit do roku 2050 počet úmrtí v silniční dopravě téměř na nulu. V souladu s tímto cílem usiluje EU o snížení dopravních nehod do roku 2020 na polovinu. Zajistit vedoucí postavení EU v oblasti bezpečnosti a ochrany dopravy ve všech jejích druzích.
Příloha I, iniciativa 16: Směrem k „vizi nula“ v bezpečnosti silničního provozu: Věnovat zvláštní pozornost zranitelným účastníkům, jako jsou chodci, cyklisté a motocyklisté, a to i pomocí bezpečnější infrastruktury a bezpečnějších technologií vozidel.
Příloha I, iniciativa 27: Podpora udržitelnějšího chování: Podporovat informovanost o dostupných alternativách ke konvenční individuální dopravě (méně časté používání auta, pěší chůze a cyklistika, spolujízda, Park & Ride, inteligentní prodej jízdenek atd.).
Bezmotorová doprava se uplatňuje jako součást integrované městské mobility.

[1] Poznámka: Bílé knihy Komise jsou dokumenty, které obsahují návrhy na činnost Společenství v určité oblasti. V některých případech Bílá kniha následuje po vydání Zelené knihy, která formuluje klíčové otázky a jejímž cílem je zahájit proces konzultace o daném tématu na evropské úrovni. Bílá kniha má pro členské státy EU pouze doporučující povahu, je nezávazným dokumentem. Zabývá se mj. nutností snižovat emise a přejít na nízkouhlíkové druhy dopravy. Hlavním cílem v oblasti emisí skleníkových plynů pro sektor dopravy je jejich snížení o 60 % do roku 2050 v porovnání s rokem 1990, v bližším horizontu pak o 20 % do roku 2030 proti roku 2008. Úkolem je odstranit závislost dopravního systému na ropě, aniž by bylo třeba obětovat jeho účinnost a ohrozit mobilitu.

Bílá kniha zdravotních problémů souvisejících s výživou, nadváhou a obezitou

Platnost: od 2007, Číslo usnesení: (2007/2285(INI)), Začlenění bezmotorové dopravy :

V bodě 13. vyzývá členské státy, regiony a subjekty na místní úrovni, aby byly aktivnější při rozvoji „společenství podporujících fyzickou aktivitu“, a to zejména v souvislosti s plánováním měst, aby vedly obce k podpoře tělesné aktivity jakožto každodenní záležitosti, a aby vytvořily v místním prostředí podmínky, jež budou obyvatele motivovat k fyzickým aktivitám ve volném čase; tohoto cíle lze dosáhnout zaváděním místních opatření k omezení závislosti na automobilech a k podporování chůze a citlivým propojením komerčního rozvoje a rozvoje bydlení, podporováním prostředků hromadné dopravy, budováním parků a dostupných sportovních zařízení, cyklostezek a přechodů pro chodce; vyzývá obce, aby podporovaly síť měst pro zdravý životní styl“, která nabízí společná opatření zaměřená na boj proti obezitě.“

https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/86ccbbf8-5651-48c2-914b-d3a85bd7d401/language-cs

Sdělení Komise Evropskému parlamentu – Směrem k evropskému prostoru bezpečnosti silničního provozu 2011–2020

Platnost: 2011 až 2020
Číslo usnesení: KOM(2010) 389 ze dne 20. července 2010
Začlenění bezmotorové dopravy:

Cílem č. 7 obsaženým v nových pokynech k bezpečnosti silničního provozu v EU je snížit do roku 2020 počet úmrtí na evropských silnicích o 50 %: V roce 2008 tvořil počet smrtelných nehod cyklistů a chodců na silnicích 27 % (47 % v městských oblastech). Pro mnoho potenciálních cyklistů zůstávají skutečná nebo vnímaná bezpečnostní rizika na silnicích rozhodující překážkou. Vlády jednotlivých států a místní samosprávy se čím dál více podílejí na podpoře cyklistů a chodců, což bude vyžadovat, aby se věnovala větší pozornost otázkám bezpečnosti silničního provozu. Od roku 2003 se na úrovni EU zavádějí právní předpisy zaměřené na snížení rizika zranění (např. nárazníky na přední straně vozidla absorbující energii, moderní brzdové systémy, zrcátka eliminující mrtvý bod atd.). Bude třeba prozkoumat další opatření (např. lepší viditelnost, řízení rychlosti, odpovídající infrastruktura pro bezmotorovou dopravu, oddělení nebezpečné smíšené dopravy atd.). Vzhledem k tomu, že problém se týká především městské správy, bude se muset většina opatření zavést na místní úrovni v souladu s akčním plánem Komise pro městskou mobilitu (KOM(2009) 490). S ohledem na výrazné přínosy cyklistiky, pokud jde o životní prostředí, klima, zácpy na silnicích a veřejné zdraví, si tento způsob dopravy zasluhuje, aby byla zvážena možnost podpory jeho dalšího rozvoje.

Akční plán pro městskou agendu EU

Platnost: od 2018 průběžně
Charakteristika: Aktivita měst a regionů, které chtějí vytvořit sadu doporučení pro Evropskou komisi a její orgány - na podzim 2018 přijat Akční plán Partnerství pro městskou mobilitu.
Začlenění bezmotorové dopravy v části Aktivní způsoby dopravy a veřejný prostor:
Opatření 5: Vypracování pokynů platných pro infrastrukturu pro aktivní mobilitu a vhodné financování. Zatím neexistují žádné evropské normy či doporučení k navrhování a realizaci bezpečné, pohodlné, přímé a atraktivní infrastruktury pro chodce a cyklisty. V několika členských státech EU nebo konkrétních městech informace zcela chybí. Proto je cílem opatření přispět k vypracování evropských pokynů a podpořit členské země v přípravě vlastních pokynů. Dalším cílem je uvolnit větší počet investic do pěší a cyklistické infrastruktury.
Opatření 6: Podpora a propagace aktivní a udržitelné mobility mezi veřejností. Opatření je zaměřeno na faktory a úkoly, které jsou nezbytné, a především smysluplné pro propagaci a podporu udržitelné a aktivní mobility v zemích EU. Opatření vychází z plánované studie přístupů k plánům mobility na školách a ve firmách.
Opatření 7: Redukování rozdílů mezi směrnicemi pro vjezd vozidel do městských oblastí. Rostoucí počet různých přístupů k tomu, jak se mají vozidla pohybovat ve městech, zvyšuje zmatek v řadách místních obyvatel i firem. Cílem opatření je zvýšit transparentnost a, pokud to jde, posílit efektivitu stávajících přístupů.

Priorita EU: Zelená dohoda pro Evropu - "Green Deal" 2019-2024

Platnost: 2019 - 2024
Charakteristika: Zelená dohoda pro Evropu je plán, jak zajistit udržitelnost hospodářství EU. Toho má být dosaženo tak, že ve všech oblastech politiky přeměníme klimatické a environmentální výzvy v příležitosti a zajistíme, aby byl tento přechod inkluzivní a spravedlivý pro všechny.
Začlenění bezmotorové dopravy: Dosažení udržitelné dopravy znamená upřednostnit uživatele a nabídnout jim cenově dostupnější, dosažitelnější, zdravější a čistší alternativy k dopravním prostředkům, na které jsou v současnosti zvyklí.

https://www.databaze-strategie.cz/cz/eu/strategie/priorita-eu-zelena-dohoda-pro-evropu-green-deal-2019-2024

Nová lipská charta – Využití transformativní schopnosti měst pro obecné blaho“ a její Implementační dokument.

Platnost: od 30.listopadu 2020
Charakteristika: Nová lipská charta, která vychází z Lipské charty schválené roku 2007, je strategický dokument se zaměřením na integrovaný a udržitelný městský rozvoj v Evropě. Zdůrazňuje, aby města vytvořila integrované a udržitelné strategie rozvoje a zajistila jejich provádění pro město jako celek, od jeho funkčních oblastí až po jeho městské části. Dokument je provázán s politikou soudržnosti a jejím rámcem pro udržitelný rozvoj měst. Nová lipská charta má pomoci městům se zaměřit na změny a vytvořit z nich odolná místa. Jejími principy jsou zelená, produktivní a živoucí města, která lze aplikovat na 5 oblastech dobrého vládnutí a při zohlednění funkčních území, dostupných finančních a právních nástrojů umožňujících změnu a posílením kapacit měst k jednání. Nová lipská charta je rovněž doprovázena tzv. prováděcím dokumentem, který jako hlavní nástroj pro implementaci využívá zejména Městskou agendu pro EU.
Začlenění bezmotorové dopravy: Městská doprava a systémy mobility by měly být efektivní, uhlíkově neutrální, bezpečné a multimodální. Měly by být podporovány aktivní a nízkouhlíkové formy mobility a logistiky, včetně přechodu na veřejnou dopravu, chůzi a jízdu na kole. Veřejná doprava by měla být pro všechny přístupná, cenově dostupná, čistá, bezpečná a atraktivní.

https://mmr.cz/getmedia/7a79072f-92be-4591-a6da-c25d8b532e03/Nova-lipska-charta.pdf.aspx

Panevropský plán na podporu cyklistické dopravy

Platnost: květen 2021
Charakteristika: Doporučení Panevropského plánu na podporu cyklistické dopravy
Začlenění bezmotorové dopravy: Ve Vídni byla dne 18. května 2021 podepsána tzv. Vídeňská deklarace, jejíž součástí byl i Panevropský plán na podporu cyklistické dopravy. Dokument byl podepsán na 5. schůzce ministrů dopravy, zdravotnictví a životního prostředí členských zemí UNECE, včetně zástupců českého ministerstva dopravy a ministerstva životního prostředí.
Dokument, který se považuje základním průvodcem pro rozvoj bezmotorové dopravy v celé Evropě, vznikl pod hlavičkou Panevropského programu pro dopravu, zdraví a životní prostředí (THE PEP). Každá evropská země má trochu jiné zvyklosti i zázemí. Díky společné evropské strategii by mělo být snadnější vyměňovat si příklady dobré praxe v oblasti opatřeních, která vytvářejí prostředí přátelská pro cyklistiku na evropské úrovni.

https://www.dobramesta.cz/paneveropsky-plan-rozvoje-cyklisticke-dopravy

B. Národní strategické dokumenty

Státní politika životního prostředí České republiky 2030 s výhledem do 2050

Platnost: od 2021
Schváleno: Vládou ČR usnesením č. 21 ze dne 11. ledna 2021. Vydalo MŽP 2021
Začlenění nemotorové dopravy: V krátkodobém horizontu je třeba nabídnout dojíždějícím možnost nahradit individuální automobilovou dopravu alternativními způsoby, a to především veřejnou hromadnou dopravou, pěší a cyklistickou dopravou a také možnost jednotlivé dopravní módy kombinovat.
V oblasti pěší dopravy a cyklodopravy je potřeba se více zaměřit na budování cyklostezek a pěších stezek oddělených od automobilové dopravy, revitalizace uličních prostorů podporující pěší dopravu a cyklodopravu a pokračovat ve zřizování stanovišť pro parkování jízdních kol.
Podpora veřejné, cyklo a pěší dopravy, vč. jejich kombinací, na úkor individuální automobilové: Doprava je jedním z hlavních spotřebitelů konvenčních paliv. Dlouhodobě narůstají přepravní výkony osobní i nákladní dopravy a tím i emise skleníkových plynů. Je proto nezbytné podporovat rozvoj (městské) hromadné dopravy a nemotorové dopravy (pěší a cyklistické) a preferovat jejich využití místo dopravy individuální. K tomu napomůže i uvážlivé plánování a správa měst [cíl 1.2 a 1.6]
Dalšími možnostmi zlepšení kvality ovzduší je snížit intenzitu motorové dopravy přesunem části přepravních výkonů ze silniční dopravy na železnici, v osobní dopravě pak podporovat dopravu veřejnou a současně usnadnit lidem další způsoby přepravy jako je pěší či kombinování různých způsobů přepravy, např. podporou parkovišť u stanic MHD, vytyčování cyklostezek, ale také podporou sdílení vozidel a jízdních kol.

https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/statni_politika_zivotniho_prostredi/$FILE/OPZPUR-statni_politika_zp_2030_s_vyhledem_2050-20220615.pdf

Národní akční plán adaptace na změnu klimatu 2021-2030

Usnesení: č. 785 z 13. 9. 2021)
Charakteristika: Implementační dokument Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR
Začlenění nemotorové dopravy: Připravit katalog inspirativních příkladů řešení uličních profilů pro různé šířky ulic, obsahující především příklady profilů s uliční zelení, infrastrukturou pro pěší a cyklisty, a se zklidněným dopravním režimem (např. pěší zóna, obytná zóna, zóna 30, jednosměrná ulice) a zohledňující aktuální poznatky v oblasti městského tepelného ostrova.

https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/narodni_akcni_plan_zmena_klimatu/$FILE/OEOK_NAP_adaptace-aktualizace_2021.pdf

Dopravní politika České republiky 2021-2027 s výhledem do roku 2050

Usnesení: č. 259 / 2021
Charakteristika: Dopravní politika je vrcholový strategický dokument vlády ČR pro sektor dopravy. Dopravní politika definuje 13 návazných koncepcí a procesů, které rozpracovávají jednotlivé řešené oblasti Dopravní politiky do větší podrobnosti a tvoří implementační strukturu Dopravní politiky. Hlavním cílem dopravní politiky je zajistit rozvoj kvalitní, funkční a spolehlivé dopravní soustavy na principu udržitelného využívání přírodních zdrojů.
Začlenění nemotorové dopravy: Bezmotorová doprava je důležitou součástí systému dopravní obslužnosti, jejíž význam bude do budoucna růst. Pěší „doprava“ vždy zaujímala významné místo, jedná se o základní způsob pohybu. Bohužel rozvoj IAD právě tuto dopravu značně omezil, což má mimo jiné i velmi negativní důsledky pro zdraví a kondici obyvatelstva.

Opatření pěší dopravy: 1.3.1.13 V rámci optimalizace fungování systémů ITS v městském provozu dostatečně zohledňovat preferenci pěšího provozu. 1.3.1.14 V rámci územního plánování a zpracovávání urbanistických studií zohledňovat existující generely pěší dopravy, případně je na úrovni měst nad 15 tis. obyvatel zpracovat.

Cyklodoprava má hlavní výhodu nejen v bezemisnosti dopravy, ale rovněž v úspoře veřejného prostoru. Potenciál cyklodopravy je značný, což dokládají zkušenosti ze západoevropských měst. Na druhou stranu je třeba ale zohlednit, že v podmínkách ČR se jedná do značné míry o sezonní způsob dopravy, což dokládá např. Ročenka dopravy TSK. Je to dáno zejména klimatickými podmínkami, kdy občasné zimní mrazové epizody a sněhové přeháňky a letní vlny veder brání celoroční cyklistice ve větším rozsahu. Proto i v plánech udržitelné městské mobility je nutné rozlišovat města podle geomorfologie, neboť v hornatém území jsou klimatické podmínky z hlediska celoroční cyklodopravy značně obtížnější.

Opatření k cyklistické dopravě: 1.3.1.6 Dobudovat síť cyklostezek. 1.3.1.7 Vyřešit problém vjezdu motorových vozidel na cyklostezky, případně za jakých podmínek a pro jaká vozítka je možné povolit vjezd na chodníky. 1.3.1.8 Rozšířit bikesharing, a to s rozlišením typů vozítek. 1.3.1.9 Vytvořit normy pro parkovací místa pro kola a koloběžky, zejména v terminálech osobní dopravy. 1.3.1.10 Zlepšovat podmínky pro pravidelné dojíždění do zaměstnání a škol, a to i jako součást firemních a školních plánů mobility. 1.3.1.11 Zajistit rozvoj ITS pro zvýšení bezpečnosti cyklistů v silničním provozu. 1.3.1.12 Definovat pravidla provozu elektrokol a dalších typů vozítek.

https://www.mdcr.cz/getattachment/Media/Media-a-tiskove-zpravy/Vlada-schvalila-dopravni-politiku-do-roku-2027-Pr/III-DP-Navrh.pdf.aspx

Strategie BESIP 2021 - 2030

Schváleno: ledna 2021
Charakteristika: Strategie BESIP 2021-2030 (dále jen „Strategie“) navazuje na Národní strategii bezpečnosti silničního provozu 2011-2020 (dále jen „NSBSP“), resp. na Bílou knihu Evropské komise 2002-2010. Priority obsažené v materiálu jsou plně v souladu s cíli stanovenými členskými státy Evropské unie a Organizace spojených národů, které si vytkly za cíl snížit počet usmrcených a těžce zraněných osob na pozemních komunikacích o polovinu (v roce 2030 o 50 % méně vůči výchozímu stavu).
Začlenění nemotorové dopravy: Dle evropské Metodiky pro plány udržitelné mobility je zajištění bezpečnosti zranitelných účastníků dopravy kritickou výzvou pro zajištění změn v dopravním chování. Výstavba cyklistické infrastruktury, širší chodníky, rozšiřování pěších zón v centrech měst, zklidněných zón v rezidenčních oblastech a dohled nad dodržováním rychlostních limitů je základem zvyšování bezpečnosti provozu ve městech. V následujícím období, tak jako v jiných zemích EU, by se měla stát standardní součástí plánování cyklistické infrastruktury spolupráce s neziskovým sektorem, který umožňuje bezprostřední kontakt s veřejností a reflektování jejích zájmů.

S ohledem na vysoký podíl motorové dopravy na závažných nehodách, při nichž umírají nebo jsou těžce zraněni chodci a cyklisté, je orientace měst na podporu cyklodopravy a obecně nemotorové dopravy trendem, který jednoznačně přispívá ke zvýšení kvality života ve městech včetně vytváření bezpečnějšího dopravního prostoru. Zaručit bezpečnost cyklistů je možné především systematickým budováním infrastruktury, která umožní v co největší míře oddělit cyklodopravu od motorových vozidel a nabídne cyklistům atraktivní způsob přepravy v městském prostoru.

Cyklodoprava musí být zahrnuta do územního plánování od počátečních prověřovacích studií záměru, tak aby nebyla opomíjena při rozvoji městské infrastruktury. Rovněž při rekonstrukcích a novostavbách pozemních komunikací v extravilánu je žádoucí integrovat do projektové přípravy bezpečné řešení pohybu cyklistů a chodců a odstraňovat bariéry pro tyto skupiny účastníků silničního provozu.

https://besip.cz/getattachment/Pro-odborniky/Narodni-strategie-BESIP/Aktualni-strategie/Strategie-BESIP-2021-2030_ceska-verze-final_pro-WEB.pdf?lang=cs-CZ

Strategie udržitelného rozvoje České republiky 2030

Platnost: 2017–2030

Usnesení vlády ČR ze dne 19. dubna 2017
Charakteristika: Strategický rámec Česká republika 2030 (https://www.cr2030.cz/strategie/) je základní dokument státní správy pro udržitelný rozvoj a zvyšování kvality života obyvatel. V šesti klíčových oblastech shrnuje, kam rozvoj České republiky dospěl, jakým čelí rizikům a jakých příležitostí může využít. Pro každou oblast formuluje strategické i specifické cíle.

V roce 2018 byl vládou schválen také Implementační plán ke Strategickému rámci ČR 2030. Tento Implementační plán stanovuje pro každý z 27 specifických cílů soubor doporučení a opatření, který se vztahuje na příslušného gestora (nejčastěji příslušné ministerstvo). Více na https://www.mzp.cz/cz/ceska_republika_2030.

4 Obce a regiony, 4.4 Adaptace sídel na změnu klimatu: 444. Stát chce podporovat města v postupném odklonu od automobilové dopravy a zvýšit podíl elektromobility včetně infrastruktury pro dobíjení elektromobilů a obnovitelně provozované mobility. Přeprava musí brát ohled na potřeby obyvatelstva, které vyvolá stárnutí i měnící se životní styl. Nové dopravní politiky ve městech se budou prostřednictvím plánů udržitelné městské mobility odklánět od jednostranné preference a zvýhodňování individuálního automobilismu. Místní správa by měla motivovat lidi ke změně dopravního chování směrem k udržitelnějším formám mobility, ale také sahat k výrazným administrativním restrikcím a zpoplatnění vjezdu či parkování osobních aut v některých částech měst. Nutné jsou také investice do infrastruktury pro cyklistiku a pěší, podpora sdílení dopravních prostředků či služeb a vytváření sítě účelových komunikací (stezek pro pěší, cyklisty a cyklistky, in-line bruslaře a bruslařky, sjízdných chodníků ap.) a kompaktních, pěšky dostupných sousedství. Páteří přepravy v regionech bude spolehlivá a čistá veřejná doprava. Ačkoliv ji nadále budou poskytovat jednotliví dopravci, stát chce postupně integrovat krajské dopravní systémy do národního s navzájem provázanými jízdními řády, sjednocenými podmínkami přepravy, vzájemným uznáváním jízdenek, minimálními přestupními vzdálenostmi a společným informačním systémem. Hodlá také propojovat veřejnou dopravu s individuální prostřednictvím systémů typu B+R (budováním míst a zařízení k bezpečnému odkládání jízdních kol v blízkosti zastávek či terminálů veřejné hromadné dopravy), P+R (budováním záchytných parkovišť v blízkosti zastávek či terminálů veřejné hromadné dopravy) a K+R (zřizováním míst pro krátké zastavení nebo vyčkávání osobních vozidel v blízkosti zastávek či terminálů veřejné hromadné dopravy).

Specifické cíle:

19 Města a obce omezila emise skleníkových plynů a adaptovala se na negativní dopady změny klimatu.

4 Zvyšuje se podíl veřejné zeleně v městských aglomeracích.
5 Významně roste délka cyklostezek a komunikací vhodných pro cyklisty a cyklistky. Opatření se odkazuje na doporučení Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky pro léta 2013 až 2020: Jednou z hlavních podmínek pro podporu cyklistické dopravy je výstavba a údržba potřebné cyklistické infrastruktury.

VÝSTAVBA – Zajistit podporu výstavbě cyklistické infrastruktury. Zajištění každoroční finanční podpory na realizaci cyklistické infrastruktury v rámci výdajů SFDI a krajů (spolu s dalšími evropskými zdroji) na:
a) projektovou přípravu budování cyklistických stezek (jedná se zejména o finanční podporu při zajištění projektové připravenosti menších obcí);
b) výstavbu a údržbu cyklistických stezek, společných stezek pro chodce a cyklisty a dalších vhodných komunikací pro cyklisty (zvláště v extravilánu);
c) realizaci cyklistických pruhů na místních komunikacích a projektů ke zvýšení bezpečnosti (např. křížení cyklostezek);
d) metodické vedení k realizaci ekonomicky levných cykloopatření, které výrazně napomohou rozvoji cyklistické dopravy v území:

na základě požadavků místní samosprávy realizovat cyklistické pruhy na státních a krajských komunikacích, pokud jsou k tomu uzpůsobené podmínky;
podporovat využívání dopravně-organizačních opatření zohledňujících provoz cyklistů (možnost vjezdů do pěších zón a do jednosměrných ulic, zřizování zón 30 km/h, atd.);
při stísněných podmínkách použití užších cyklistických komunikací;
koordinovat se správci a vlastníky sítí, tj. ČEZ, ČD, RWE, apod. přeložky sítí, které jsou velmi podstatnou položkou stavby cyklostezek, případně získat ze strany těchto subjektů určitou formu podpory.

REKONSTRUKCE A NOVOSTAVBA – Realizace opatření ve prospěch cyklistiky (cyklistické pruhy, cyklistické stezky, lávky, podjezdy) v rámci novostaveb a rekonstrukcí státních a krajských komunikací a v rámci železničních staveb (spolupráce od zadání projektové dokumentace).
INTERMODALITA – Realizace opatření, které pomohou propojit cyklistiku s veřejnou hromadnou dopravou v oblasti jak denního dojíždění do práce a do škol, tak i cykloturistiky, aby byla zajištěna:
a) přístupnost nástupišť a zejména možnost odstavování jízdních kol v rámci systému Bike & Ride na zastávkách a stanicích železniční, autobusové a veřejné městské dopravy;
b) výstavba cykloparkovišť a úschoven jízdních kol v rámci budování dopravních terminálů;
c) možnost přepravy kol v prostředcích veřejné dopravy (zejména železnice, cyklobusy);
d) podpora systému veřejných půjčoven jízdních kol.
OPUŠTĚNÁ DRÁŽNÍ TĚLESA – Využívat drážních těles po rušených železničních tratích pro vybudování cyklistických stezek. Obce budou podávat průběžně žádost na SŽDC o bezúplatné převedení majetku státu na obce ve veřejném zájmu, které bude podmíněno souhlasem vlády ČR. Bude prověřena možnost zjednodušení převodu opuštěných drážních těles za účelem vybudování cyklostezek, popřípadě doporučit vstřícnost a urychlené vyřizování takových žádostí.
VODNÍ TOKY A ŘÍČNÍ STEZKY – Podporovat vedení cyklistické infrastruktury podél vodních toků. Pokud se budují protipovodňové hráze, tak již v územním řízení se nesmí zapomenout na definování cyklostezky, na kterou proběhne územní, stavební a kolaudační řízení buď společně, anebo následně v přímé koordinaci (cyklostezky je nutné koncipovat jako víceúčelové komunikace – cyklostezka + účelová komunikace).
POLNÍ A LESNÍ CESTY – Využívat pozemkových úprav a lesních cest pro vedení cyklotras a výstavby nové cyklistické infrastruktury. Z hlediska budování cyklistické infrastruktury jsou podstatná zejména zařízení pro zpřístupnění pozemků, tedy polní cesty, které zároveň naplňují účel potřebné prostupnosti krajiny z hlediska cyklistiky. Ty se budují ve smyslu zákona č.139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

NSRCD navrhuje úpravu Pravidel pro poskytování příspěvku ze SFDI na výstavbu a údržbu cyklistických stezek:

- Zvýhodnit výstavbu cyklostezek v úsecích s vysokou intenzitou silničního provozu, které cyklisté musí nyní používat na svých cestách do zaměstnání a škol;

- Ve stísněných podmínkách umožnit zúžení cyklostezek ve vztahu k minimálním šířkám s definováním bezpečnostních prvků a zábran, (například při zřízení mostků sloužících jako bariéra pro auta mohou být šířky 1,0 m).

19.6 Významně se zvyšuje počet bezemisních a nízkoemisních vozidel.

Národní akční plán čisté mobility (aktualizace viz níže)

Platnost: 2015-2018 s výhledem do roku 2030
Vládní usnesení ze dne 20. listopadu 2015

Národní akční plán čisté mobility (dále také NAP CM) se zabývá elektromobilitou, CNG, LNG a v omezené míře vodíkovou technologií. Z důvodu přímé vazby na směrnici 2014/94/EU se tento dokument primárně vztahuje na ta alternativní paliva, u nichž uvedená směrnice požaduje po členských státech, aby v rámci výše vnitrostátního rámce definovaly národní cíle pro rozvoj příslušné infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic, případně tam, kde toto považuje za žádoucí. Zároveň je předkládán v návaznosti na základní strategické dokumenty vlády ČR v oblasti energetiky, dopravy a životního prostředí za účelem naplnění základních energetických, environmentálních a dopravněpolitických cílů ČR:

snížení negativních dopadů dopravy na životní prostředí, zejména pokud jde o emise látek znečišťujících ovzduší a emise skleníkových plynů,
snížení závislosti na kapalných palivech, diverzifikace zdrojového mixu a vyšší energetická účinnost v dopravě.

Ve městech a aglomeracích s nízkou průmyslovou zátěží a bez stacionárních zdrojů znečištění, jako jsou lokální topeniště, je doprava hlavním faktorem ovlivňujícím kvalitu ovzduší, a tím i zdravotní dopady s tím související, které zahrnují snížení imunity, zhoršení stavu astmatiků a alergiků, častější výskyt onemocnění dýchacího a kardiovaskulárního systému a genové mutace již při vývoji plodu v těhotenství.

V České republice v posledních více než dvaceti letech neustále roste počet motorových vozidel. Např. v roce 1990 bylo registrováno v ČR přes 2,4 mil. osobních automobilů, v roce 2000 cca 3,4 mil., v roce 2010 necelých 4,5 mil. ks. Dle posledních statistik k 31. 12. 2014 jich bylo již skoro 4,9 mil. ks. V této kategorii je nárůst vozového parku nejznatelnější. V ČR je dnes průměrné stáří vozů 14,5 roku. Lze předpokládat postupné přibližování se průměru v EU, které je 7,5 roku. Rostoucí nákup nových vozů se pozitivně promítne v nárůstu počtu „čistších“ vozidel v ČR. Z pohledu snižování emisí škodlivin v dopravě má velmi významný efekt právě obnova vozového parku novými vozidly splňujícími přísnější emisní limity.

https://www.mpo.cz/assets/dokumenty/54377/62106/640972/priloha001.pdf

Aktualizace Národního akčního plánu čisté mobility

Schválení: 2020
Charakteristika: Aktualizace tohoto dokumentu reaguje na dosavadní postup plnění a některé nové výzvy v této oblasti a reflektuje mj. nejnovější vývoj legislativy EU. S ohledem na důraz kladený na úrovni EU na dosažení dekarbonizace ve všech druzích dopravy, obsahuje NAP CM i samostatnou kapitolu týkající se čisté mobility v nesilničních druzích dopravy.
Nemotorová doprava: Multimodální přístup v osobní dopravě je klíčový pro snižování energetické náročnosti dopravy. Je zajišťován zejména prostřednictvím kvalitní sítě veřejné hromadné dopravy stavěné na bázi alternativy k dopravě individuální. V případě kratších cest je rovněž velmi důležitou alternativou bezmotorová (aktivní) doprava (pěší, cyklistika).

Za nejvýraznější změnu mezinárodního kontextu rozvoje čisté mobility, ke které došlo od schválení původního NAP CM, lze považovat přijetí tzv. Pařížské dohody o změně klimatu. V této dohodě se signatářské země zavázaly udržet nárůst globální průměrné teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a vyvinout úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.

V návaznosti na výše uvedený mezinárodní smluvní závazek bylo na úrovni EU v posledních letech přijato několik nových právních předpisů, které do budoucna zásadním způsobem ovlivní směřování čisté mobility. Jde zejména o dvě nová nařízení, která stanoví výkonnostní emisní normy CO2 pro nové osobní automobily, lehká užitková vozidla a nově i těžká vozidla po roce 2020 a revizi směrnice 2009/33/ES o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel.

Nejnovější strategické dokumenty Evropské unie pak akcentují vizi tzv. klimatické neutrality do roku 2050, přičemž není pochyb, že k dosažení tohoto cíle je nutné postupně dekarbonizovat systém mobility ve všech druzích dopravy. Posledním takovýmto dokumentem je Sdělení Komise „Zelená dohoda pro Evropu“.

S ohledem tyto skutečnosti byla k NAP CM doplněna samostatná kapitolu týkající se čisté mobility v nesilničních druzích dopravy.

Aktualizace NAP CM obsahuje mj. následující cíle počtu vozidel na jednotlivá alternativní paliva (CNG/LNG/elektřina/vodík) a rozsahu infrastruktury plnících a dobíjecích stanic do roku 2030.
Alternativní paliva, aby členské státy EU přijaly národní rámce politiky na podporu rozvoje alternativních paliv v dopravě a vytvořily tak dostatečně příznivé prostředí pro širší uplatnění vybraných alternativních paliv a pohonů, a to primárně v sektoru silniční dopravy.

Skutečností je, že sektor dopravy je v ČR druhým největším zdrojem emisí skleníkových plynů. V období 2000–2018 se emise CO₂z dopravy zvýšily o 66 %. V rámci sektoru dopravy je pak největším producentem emisí CO₂ individuální automobilová doprava, následovaná silniční nákladní dopravou a silniční veřejnou dopravou. Z výše uvedeného vyplývá, že pro zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí z dopravy je žádoucí posílit zastoupení nízkoemisních způsobů dopravy, tedy čistou mobilitu.

https://www.mpo.cz/cz/prumysl/zpracovatelsky-prumysl/automobilovy-prumysl/aktualizace-narodniho-akcniho-planu-ciste-mobility--254445/

Koncepce Smart Cities – odolnost prostřednictvím SMART řešení pro obce, města a regiony

Platnost: 2021 - 2030
Usnesení: květen 2022
Nemotorová doprava: Zajištění dopravní infrastruktury pro lidi, ne pro auta, znamená prosazení základního principu mobility, tedy pohybu obyvatel bez větších zábran. Postupně dochází ke změně chápání mobility a dopravní infrastruktury za účelem dosažení kvalitního života pro všechny obyvatele (včetně zranitelných skupin, jakými jsou děti, senioři a seniorky, ženy, pečující osoby a osoby s omezenou schopností pohybu, orientace a komunikace) a vytvoření k tomu vhodného prostoru v obcích, městech a regionech, což je jednou ze zásadních společenských proměn.

Souvisí s otázkami, zda je skutečně třeba za prací dojíždět, do jaké míry využívat individuální automobilovou dopravu či jak omezit negativní dopady spojené s přepravou zboží prostřednictvím zkracování dodavatelských řetězců a podporou lokální ekonomiky. Pokud jde o intravilán, je tento přístup k dopravě realizován jen v určitém počtu měst a obcí, většinou souvisí s tvorbou plánů udržitelné městské mobility (SUMP 2.0.) a snahou o snížení zátěže ovzduší z dopravy.

3 pilíře jsou:

Dostupná dopravní infrastruktura odpovídající potřebám, bezpečná infrastruktura pro alternativní pohony a pro rozvoj nemotorové dopravy v obcích, městech a regionech, s ohledem na snižování emisí a dopad na klima.
Cílená komunikace s místními obyvateli umožňuje přijetí atraktivní alternativy v oblasti mobility s minimálními dopady na životní prostředí.
Veřejný prostor z pohledu dopravní infrastruktury a mobility je řešen ve strategických plánech a plánech udržitelné městské mobility.

Ministerstvo pro místní rozvoj prostřednictvím této Koncepce a její implementace podporuje realizaci SMART řešení na úrovni obcí, měst a regionů jako významných aktérů v procesu tvorby inovativních řešení. Ty v důsledku umožní municipalitám a regionům zajistit udržitelný rozvoj a kvalitu života svých obyvatel. Ministerstvo pro místní rozvoj bude pokračovat ve své misi poskytovat fórum pro koordinaci partnerů, iniciovat a koordinovat jednání spojující všechny partnery za účelem šíření metodických informací, pochopení významu nových řešení a jejich potenciálu, porozumění výzvám, identifikace osvědčených postupů a podpoří tak spolupráci v oblasti SMART a její multiplikační efekt.

Koncepce je zaměřena na využití inovací v území ve prospěch obcí, měst a regionů, a zejména lidí, kteří v nich žijí, a - jak je uvedeno v názvu dokumentu - na posílení odolnosti s ohledem na rychlé celospolečenské změny, se kterými se musíme vyrovnávat, včetně dopadů pandemie COVID-19. S využitím potenciálu lidí a potenciálu území, prostřednictvím nových technologických nástrojů a inovativních přístupů v obcích, městech a regionech lze dosáhnout kvalitních podmínek pro život lidí, dobrého životního prostředí a posílení konkurenceschopnosti České republiky v mezinárodní soutěži, což je cílem této Koncepce.

Cílem využívání SMART řešení je odolnost a vytváření dobrých podmínek pro život v obcích, městech a regionech. SMART řešení jsou založena na koncepčním přístupu samospráv, zahrnují inovace v dosavadních technologických nástrojích, postupech, výrobcích i službách s využitím dobrých zkušeností a příkladů, jejichž katalyzátorem mohou být regionální klastry, resp. spolupráce na krajské úrovni.

Jedním z konkrétních cílů bezmotorové dopravy je: Zajištění infrastruktury pro dopravu v klidu P+R (Park and Ride), řešení parkovací politiky v návaznosti na snižování imisí a hluku, výstavba husté sítě bezpečných cyklostezek a rozvoj další infrastruktury pro aktivní mobilitu (pěší a cyklistickou) a elektromobilitu či vodíkový pohon včetně návaznosti na veřejnou dopravu a systémy B+R (Bike and Ride). Zvýhodnění využití elektromobilů a plug-in hybridů (např. bezplatným parkováním v modrých zónách).

https://mmr.cz/getattachment/3ffecf72-c230-43f6-8c80-b84956fb215d/Koncepce-Smart-Cities-odolnost-prostrednictvim-SMART-reseni-pro-obce,-mesta-a-regiony.pdf.aspx?lang=cs-CZ&ext=.pdf

Koncepce městské a aktivní mobility 2021-2030

Platnost: 2021 – 2030 (s výhledem do 2050)
Schválení: 11.1.2021

Koncepce řeší problematiku plánování udržitelné městské a aktivní mobility v souladu s návrhy a požadavky na řešení městské mobility ze strany Evropské komise a vychází ze zkušeností s první generací plánů udržitelné městské mobility (SUMP) zpracované českými městy v předcházejících letech. Koncepce má metodický charakter a má usnadnit jednotlivým městům zpracování a aktualizaci plánů udržitelné městské mobility.

Koncepce navrhuje kategorizaci měst a stanovuje cíle a typová opatření, která jsou vhodná pro navržené kategorie měst s cílem minimalizovat negativní dopady dopravy do složek životního prostředí, na veřejné zdraví a zlepšit kvalitu života lidí, aniž by bylo negativně ovlivňováno uspokojování přepravních potřeb.

Druhým úkolem koncepce je pokračování v procesu rozvoje cyklistické dopravy a to z toho důvodu, že cyklistická a respektive aktivní mobilita je mobilitou na kratší vzdálenosti, a proto je jedním z pilířů udržitelné městské mobility.

Současně koncepce definuje konkrétní opatření pro státní správu v těch oblastech, kde může pro zavádění principů udržitelné městské mobility stát vytvářet pro města vhodné podmínky pro realizaci svých záměrů.

Bezmotorová doprava: Základní vizí je nastavení trendu pro dosažení lepší dělby přepravní práce v počtu cest mezi jednotlivými druhy dopravy do roku 2030, a to dle jednotlivých kategorií měst (A – F).

Sídelní struktura navádí spíše k "regionu krátkých vzdáleností", s cílem zajistit kvalitní podmínky pro život pro všechny občany, ať žijí v malých obcích, nebo větších městech. Pokud služby budou soustředěné ve velkých městech, vyvolá to velkou potřebu dojíždění. Nelze hovořit jen o plánech udržitelné městské mobility v kontextu měst, ale plány by také měly vycházet z toho, zda jsou uspokojeny potřeby občanů, a to nejen ve městech, ale především v jejich zázemí. Problémy s dopravou často vznikají v okruhu 20-30 km za hranicemi města, kde nedostatečná nabídka veřejné hromadné dopravy vede k nutnosti používat automobil a pravidelně s ním jezdit (a parkovat) na území nejbližšího města. Cílem je vytvořit dobré podmínky pro život lidí jakéhokoli věku, vzdělání nebo postavení, kdekoli v České republice, ve velkých městech stejně jako v malých obcích.

https://www.databaze-strategie.cz/cz/md/strategie/koncepce-mestske-a-aktivni-mobility-2021-2030

https://www.dataplan.info/img_upload/7bdb1584e3b8a53d337518d988763f8d/iii_material_koncepce.pdf

Koncepce veřejné dopravy 2020-2025 s výhledem do roku 2030

Platnost: od října 2020
Usnesení:října 2020 č.1008
Nemotorová doprava: Je třeba klást důraz na větší integraci jednotlivých druhů dopravy a jejich provázání s plány udržitelné mobility ve městech, podporu výstavby P+R parkovišť, stanovišť pro kola, podporu sdílených platforem – jízdní kola, automobily. Z toho plyne úkol propojování veřejné dopravy na úrovni plánů dopravní obslužnosti všech úrovní s aktivní mobilitou včetně cyklistické dopravy, s individuální automobilovou dopravou (včetně sdílené mobility) a dalšími způsoby přemístění.

Zkvalitňuje se přístup společnosti k přepravě skupin cestujících se zvláštními potřebami, příkladem mohou být oprávněně zvyšující se požadavky na přepravu osob s omezenou schopností pohybu, orientace nebo komunikace (dále jen „OOSPO“), anebo pravidla pro přepravu dětských kočárků, pečujících osob s dítětem do 3 let nebo cyklistů s jízdními koly,

Dle vývojových tendencí je potřebné řešit snadnou integraci cyklistické dopravy do veřejné dopravy, aby došlo ke zvýšení plošné dostupnosti veřejné dopravy.

https://www.mdcr.cz/getattachment/Dokumenty/Verejna-doprava/Pravni-predpisy/Zelena-a-bila-kniha-koncepce-verejne-dopravy/Koncepce-verejne-dopravy.pdf.aspx

Strategie rozvoje inteligentních dopravních systémů 2021-2027 s výhledem do roku 2050

Schváleno:ledna 2021 Vládou ČR
Platnost: 2021 – 2027 (s výhledem do 2050)
Nemotorová doprava: významná je role ITS při zvyšování bezpečnosti dopravního provozu, podpoře samostatného a bezpečného pohybu osob se sníženou schopností pohybu, orientace anebo komunikace, jakož i při bezbariérovém využívání veřejné osobní dopravy a veřejně přístupného prostoru; ITS napomáhají zvýšení bezpečnosti cyklistů v silničním provozu i účastníků bezmotorové dopravy (zejména pěší dopravy); optimalizace městského silničního provozu prostřednictvím ITS umožňuje lépe zohledňovat preferenci pěšího provozu, např. podpořit pěší dopravu skrze „chytré semafory“, delší interval zelené na semaforech, což je klíčové zejména pro seniory, osoby s kočárky a osoby pečující o děti do 3 let věku či pro osoby se zdravotním omezením.

https://www.databaze-strategie.cz/cz/md/strategie/strategie-rozvoje-inteligentnich-dopravnich-systemu-2021-2027-s-vyhledem-do-roku-2050