Je potřeba podtrhnout fakt, že na první místě jsou finance. Proto přicházíme s myšlenkou CykloVize 2030, abychom na síť sehnali peníze.
Dnes jsou známé dva klasické finanční zdroje na výstavbu cyklostezek (SFDI a veškeré evropské dotační programy, zejména IROP 2021-2027, ITI, atd.). Předpokládá se, že díky těmto programům bude vybudováno mnoho nových cyklostezek. Ve většině případů žadateli budou obce, nebo sdružení obcí. Mimo jiné v Koncepci městské a aktivní mobility pro období 2021–2030 je stanovena hodnota 400 km nových cyklostezek podpořených ze státního rozpočtu a evropských fondů.
Nicméně pokud by se chtěly zrealizovat všechny plány, pak ani tyto finanční prostředky nebudou muset stačit. Navíc jsou známé úseky, které bez pomoci krajů by nikdy nebyly zrealizovány. Ale aby se nespekulovalo nad potenciálními možnostmi tak je potřeba nejprve vytvořit podpůrný materiál sloužící k vyjednávání o převedení části peněz přímo na kraje. Nejde tak o to, kolik má kraj letos připravených finančních prostředků na příští rok, ale jaké má plány v budoucnosti. Proto i ten horizont 2030.
Současně bylo ale zjištěno, že došlo k nepochopení jednoho z kritérií, které hovoří o dálkových cyklotrasách. Někteří nabyli dojmu, že právě dálkové cyklotrasy budou preferovány. Není tomu tak. Jedná se o toto kritérium:
„Projekt výstavby, modernizace nebo rekonstrukce vyhrazené komunikace pro cyklisty na hlavní trase cyklistické dopravy v České republice je zaměřen na vyhrazenou komunikaci pro cyklisty, která je realizována na cyklotrase první nebo druhé nejvyšší kategorie podle příslušné krajské strategie rozvoje cyklistické dopravy.“
V tomto kontextu je nutné připomenout základní fakta, které se týkají obecně financování cyklistické infrastruktury z evropských fondů:
Jinak na cyklostezky by mělo jít z SC 2.1 IROP celkem 5 miliard Kč, z toho 1,8 miliardy přes ITI. Prostředky na cyklostezky z SC 5.1 IROP (CLLD – MAS) budou specifikovány až po přijetí strategií CLLD – MAS.
Poznámka k definování městských oblastí:
SRR21+:
V rámci kategorie regionálních center jsou řešena regionální centra vyššího řádu, která lze ztotožnit s většími centry obcí s rozšířenou působností – centra s více než 15 tisíci obyvateli a spádovým územím přesahujícím 30 tisíc obyvatel. V této kategorii jsou řešena rovněž regionální centra nižšího řádu, která budou ve spolupráci s kraji vymezena v průběhu implementace SRR.
Tab. 3: Výčet regionálních center vyššího řádu Kraj | Výčet regionálních center |
Středočeský | Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mladá Boleslav, Benešov, Beroun, Mělník, Nymburk, Poděbrady, Příbram, Rakovník, Slaný, Kralupy nad Vltavou, Neratovice, Lysá nad Labem, Milovice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav |
Plzeňský | Klatovy, Domažlice, Rokycany, Tachov |
Jihočeský | Tábor, Jindřichův Hradec, Písek, Strakonice, Český Krumlov, Prachatice |
Karlovarský | Cheb, Sokolov, Aš, Mariánské Lázně, Ostrov |
Ústecký | Chomutov, Děčín, Most, Teplice, Kadaň, Klášterec nad Ohří, Litoměřice, Louny, Žatec, Rumburk, Varnsdorf, Litvínov |
Liberecký | Jablonec nad Nisou, Česká Lípa, Turnov |
Královéhradecký | Náchod, Trutnov, Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Dvůr Králové nad Labem, Vrchlabí |
Pardubický | Chrudim, Svitavy, Česká Třebová, Ústí nad Orlicí, Choceň, Vysoké Mýto |
Kraj Vysočina | Havlíčkův Brod, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Pelhřimov |
Jihomoravský | Blansko, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo, Veselí nad Moravou |
Olomoucký | Prostějov, Přerov, Jeseník, Hranice, Šumperk |
Zlínský | Kroměříž, Uherské Hradiště, Valašské Meziříčí, Vsetín, Uherský Brod, Rožnov pod Radhoštěm, Otrokovice |
Moravskoslezský | Opava, Frýdek-Místek, Karviná, Krnov, Třinec, Český Těšín, Havířov, Kopřivnice, Nový Jičín, Bruntál, Bohumín, Orlová |